časopis o norské literatuře
Morten Jostad
(1953)
Dramatik, jehož divadelní zkušenosti pocházejí ze spolupráce s kamennými divadly, volnými divadelními skupinami a s amatérskými divadly. Své dramatické pokusy uskutečňuje na poli literárních programů, přednášek, divadla pro děti a dramatizace pohádek. Prezentuje se také jako herec m.j. v představení jednoho herce nazvaném Okamžik (Øyeblikket, 1995), ve kterém se zamýšlí nad životem a dílem dánského filozofa Sørena Kirkegaarda.
Debutoval v roce 1987 dramatizací románu Åge Rønninga nazvanou Kolbeho cesta (Kolbes reise), na níž spolupracoval s Kjetilem Bang-Hansenem, a kterou uvedlo Národní divadlo v Oslo. Je také jedním z účastníků Bergenského projektu, který se uskutečňoval v letech 1986 až 1996 na bergenské Národní scéně.
Největší skupinu v Jostadově tvorbě tvoří hry, v nichž se autor pokouší o hlubší sondy do života významných postav skandinávské historie.
V dramatických textech tohoto typu se snoubí didaktická tendence (hry jsou často zaměřovány na středoškolské publikum) s dramatickou invencí, s jakou se setkáváme například v dílech švédského dramatika Pera Olova Enquista. Za pomoci soudobých textů oživuje Jostad historickou dobu a tento svět pak doplňuje o fiktivní studie pravděpodobné psychologie postav. K těmto hrám patří dramata Okamžik, Cestovní horečka (Reisefeber, 1996), Pro Helgeland (Til Helgeland, 1997) a Epický Brand (Den episke Brand, 1998).
Autor často umožňuje setkání skutečných historických postav s postavami fiktivními (například jemné ironické rozhovory učitele a žáka – Kirkegaard versus Sókratés ve hře Okamžik, nebo dialog autora a jeho románové postavy – Ludvig Holberg versus Niels Klim v Cestovní horečce). Jeho záliba v prolínání časových rovin je zřejmá i v jeho hře o jednom z největších norských lyriků sedmnáctého století Petru Dassovi nazvané Pro Helgeland. Zde vstupuje básník dokonce do blíže neurčené současnosti a komunikuje s dívkou Marií, která se sborem právě zkouší k blížícímu se jubileu jeho náboženské písně.
Část Jostadova dramatického díla obsahuje také tzv. vandrespill, což odpovídá českému termínu „pochozí divadlo“. Tyto hry píše Jostad pro jeden z největších severoevropských skanzenů Maihaugen v norském Lillehammeru.
Mezi jeho další projekty patří zpracování Platónova dialogu Ión (Ión, 1998), hry Sv. Petr v Maihaugenu (St. Peter på Maihaugen, 1999), Ole Bull a jeho průvodce (Ole Bull og Følgesvennen, 2000), Tvůj BB - dialog pro Bjørnsona a hráče na dechové nástroje (Din BB - en dialog for Bjørnson og blåsere, 2003).
V současné době žije Morten Jostad v Lillehammeru.