časopis o norské literatuře
Kdybychom měli stručně definovat principy, na nichž je založeno spisovatelské dílo Jense Bjørneboea, určitě se před námi vynoří slova jako „polemika“, „kontroverzní“ nebo „rebelantství“. Bjørneboe, jehož díla vznikala ve společensky angažované době 50. až 70. let minulého století, nezobrazuje ani sebeméně idealizovaný svět, naopak, zabývá se nejkrutějšími a nejpatologičtějšími jevy lidského společenství a neustále si klade otázku, proč vznikají a jak fungují. (celý profil Jense Bjørneboa)
Norský prozaik, jemuž zatím v češtině vyšly dvě knihy (Adamův deník a Bídné roky), studoval psychologii na Univerzitě v Oslo, později však studia opustil a stal se novinářem a spisovatelem. Od roku 1967, kdy debutoval románem Den grå regnbuen (Šedivá duha) se plně věnuje spisovatelské dráze. V letech 1975 – 1980 působil jako redaktor literárního časopisu Vinduet (Okno), mnoho let strávil v cizině (Francie, Rakousko, Řecko, Dánsko a Anglie), kde vznikla některá z jeho děl. Píše také divadelní hry, z nichž některé byly i zfilmovány. Jeho romány jsou přijímány čtenáři i mimo Skandinávii, byly přeloženy do více než 19 jazyků. (celý profil Knuta Faldbakkena)
je jeden z nejoriginálnějších představitelů norské poválečné prózy. V jeho tvorbě se mísí impulsy z industriálního prostředí Fløgstadova rodného západního Norska, ze kterého dodnes čerpá jazykovou a motivickou inspiraci, a z prostředí výsostně intelektuálního, v němž se jako jeden z nejvzdělanějších současných norských autorů pohybuje. (celý profil Kjartana Fløgstada)
Studoval sociologii, filosofii a literární vědu v Bergenu. V mládí byl rockovým kytaristou a novinářem na volné noze. Přednášel na Akademii tvůrčího psaní v Hordalandu. Většinu svého života se živí jako profesionální spisovatel. Píše jazykem nynorsk - druhým oficiálním norským jazykem. Debutoval v roce 1983 románem Červeně, černě (Raudt, svart) a od té doby napsal na třicet knih. Věnuje se románu, povídce, krátké próze, lyrice, dramatu, esejistice i dětské literatuře. (celý profil Jona Fosseho)
Norský spisovatel Jostein Gaarder se narodil v učitelské rodině v Oslo. V roce 1978 dokončil studia na Univerzitě v Oslo a stal se učitelem na střední škole. Později se i s rodinou přestěhoval do Bergenu, kde opět učil na střední škole filosofii a kde také vznikla jeho první literární díla, např. debutová knížka povídek Diagnóza (Diagnosen og andre noveller) v roce 1986 nebo Žabí zámek (Froskeslottet) v roce 1988. (celý profil Josteina Gaardera)
Dramatik, jehož divadelní zkušenosti pocházejí ze spolupráce s kamennými divadly, volnými divadelními skupinami a s amatérskými divadly. Své dramatické pokusy uskutečňuje na poli literárních programů, přednášek, divadla pro děti a dramatizace pohádek. Prezentuje se také jako herec m.j. v představení jednoho herce nazvaném Okamžik (Øyeblikket, 1995), ve kterém se zamýšlí nad životem a dílem dánského filozofa Sørena Kirkegaarda. (celý profil Mortena Jostada)
je známá norská prozaička. Od roku 1970 publikuje reflektivně-analytické povídky a romány, největší pozornost publika však zajistila biografie jiné norské spisovatelky, Amalie Skramové. (celý profil Liv Køltzowové)
Jednou z nejvýraznějších a nejpopulárnějších osobností současné generace norských spisovatelů je Erlend Loe. Narodil se v roce 1969 v Trondheimu. Hrál divadlo, natočil několik krátkých filmů, přispíval do novin "Arbeider-avisa" a byl také zaměstnán v psychiatrické léčebně. Navštěvoval filmovou školu v Kodani a získal zde titul Cand. mg. (u nás odpovídá Mgr.); studoval folkloristiku, filmovou a literární vědu. Kromě psaní knih se věnuje i psaní scénářů - film "Detektor" (Detektor) vyšel pravděpodobně také díky diváckému úspěchu i jako kniha. Kromě psaní vlastních knih se Loe věnuje také překladům Hala Sirowitze z angličtiny - Sa mor (Pravila matka), Sa terapeuten min (Pravil terapeut). V současné době žije Loe v Oslo a je spisovatel na volné noze. (celý profil Erlenda Loea)
Pochází ze západního pobřeží Norska. Dosud napsal tři hry. V roce 1996 zvítězila zkrácená verze jeho hry Máma a já a muži (Mamma og meg og menn) na Festivalu dramatiky v Oslu. Prvního uvedení plné verze se autor dočkal roku 1998 v Rogalandském divadle v norském Stavangeru. Následovala hra Náhle věční (Brått evig) z roku 1999, která měla premiéru v Národním divadle v Oslu v lednu roku 2000. Obě hry vyšly také knižně. Posledním, zatím nehraným textem je hra Můj nahý (Min naken) z roku 2002. (celý profil Arneho Lygreho)
je výborný stylista, autor mnoha románů a povídek. I on se svým způsobem zabývá životními možnostmi v postmoderní či pozdně kapitalistické společnosti. Některé romány jsou jasně ovlivněny kriminální literaturou, stylisticky pak francouzským novým románem. (celý profil Øysteina Lønna)
Studoval divadelní vědu, literární vědu a historii na univerzitě v Bergenu. Všechna jeho zaměstnání jsou spojena s norskou televizí NRK, kde pracoval jako dokumentarista a producent pořadů pro mládež. V současné době se tamtéž věnuje scénáristice (televizní seriály Osm 1/2, Doba před Timem). Příležitostně překládá současnou americkou a britskou dramatiku (Tracy Letts, Tim Firth). Pro divadlo zatím napsal dvě hry. (celý profil Pettera S. Rosenlunda)
Dag Solstad patří ke spisovatelské generaci, která debutovala v Norsku v 60. letech. Jeho první kniha povídek Spirály (Spiraler) z roku 1965 patří k reprezentativním dílům modernistického stylu, který se rozvinul v této době v Norsku. (celý profil Daga Solstada)
je norská autorka žijící v současné době v Oslo. Deník Dagbladet ji na svých internetových stránkách označuje jako „literární holku pro všechno“ a jejímu širokému žánrovému záběru nasvědčuje i bohatá bibliografie.
Ta čítá několik sbírek poezie, čtyři romány, knihy pro děti, divadelní hry a scénáře. Publikuje v obou formách spisovné norštiny – bokmålu i nynorsku, přechod z jednoho jazyka do druhého v rámci jedné knihy jí nečiní potíže, v divadelní hře Plíseň se v dialozích dokonce střetávají bokmål a švédština. (celý profil Marit Tusvikové)