časopis o norské literatuře
(*1953) je renomovaný norský autor více než deseti svazků románů a povídkových sbírek, z nichž několik bylo zfilmováno. Za poslední román "Nevlastní bratr" (Halvbroren, Cappelen, Oslo 2001, 640 stran) byl poctěn literární cenou Nordisk Litteraturpris, kterou každoročně uděluje Severská rada nejlepšímu románu severských literatur.
Málokdy se v Norsku stává, aby měla kniha domácího autora tak pozoruhodný úspěch jako Christensenův poslední román. V případě úspěchu však nastává s železnou pravidelností stejná situace: čtenáři ji kupují (a snad i čtou), vydavatelé vydávají a kritici se dělí na dva nerozlučné tábory. V našem případě jedna část kritiků přirovnává tuto tragikomickou rodinnou kroniku a autorův vypravěčský talent k Irvingovi, či dokonce k Hamsunovi, jiní jeho objemný román odsuzují k věčnému spočinutí na polici lehkého a nevýznamného čtiva. (celá recenze)
V nové dětské knize norského prozaika Josteina Gaardera Kouzelný kalendář sledujeme v adventním kalendáři s malým chlapcem Jáchymem příběh křesťanství. Kniha je sice psaná pro děti, při jejím čtení se však pobaví i dospělí, a rozuzlení napínavého příběhu (v kapitole s datem 24. prosince) přinese vánoční dárek všem čtenářům.
Na českém předvánočním knižním trhu se pravidelně objevují knihy, ke kterým by se možná nakladatelé (i zákazníci) v průběhu roku stavěli skepticky. Před Vánocemi dostanou šanci i literární díla z menších literatur a méně obvyklých žánrů. Nová kniha Josteina Gaardera Kouzelný kalendář s podtitulem Podivuhodné putování do Betléma však na předvánoční knihkupecké pulty bez diskuse patří. Je překvapivé, že se norský autor knížek pro děti (myslím, že tento žánr klidně můžeme označit spíše za okrajový, uvážíme-li, jak málo nových původních knížek pro děti dnes u nás vzniká) prosadil i u nás a vybojoval si v tvrdé konkurenci Harryho Pottera a jiných podobných lákadel své místo na slunci. Gaarderovy knihy (které do češtiny už tradičně - a výborně - překládá Jarka Vrbová) mají ve srovnání s ostatními dětskými knížkami jednoznačný cíl - s pomocí napínavého, mnohdy až téměř detektivního příběhu děti "vzdělávat". Nejde však o žádné suchopárné výklady učiva, Gaarder jim spíše poskytuje pohled do světa filosofie, historie a náboženství. (celá recenze, ukázka)