časopis o norské literatuře
V pondělí 7. května 1945 ve 02.45 podepisuje ve štábu generála Eisenhowera generálplukovník Jodl totální kapitulaci Německa. Stejného dne dopoledne přináší do redakce norského večerníku Aftenposten poslíček opožděný příspěvek - nekrolog na Hitlera, který je tou dobou mrtvý už více než týden. Redakce jej promptně zařadí do připravovaného vydání. V nekrologu je Hitler oslavován jako bojovník za lidstvo, zvěstovatel evangelia práv všech národů, reformátor nad jiné. "My, jeho blízcí stoupenci, se nyní skláníme před jeho skonem." celý článek
Ve třicátých letech minulého století dostupovala sláva Knuta Hamsuna (1859-1952) vrcholu. V rodném Norsku i ve světě patřil k nejčtenějším autorům. Dokonce i mimo Norsko ho v té době někteří považovali za největšího žijícího spisovatele. Tehdy měl již za sebou dlouhou řadu literárních děl (především románů), která ovlivnila generace evropských i neevropských literátů včetně takových osobností, jako byli bratři Mannové, Kafka, Hesse, Brecht, Musil, Gide, Hemingway či I. B. Singer. V roce 1929, kdy se dožil sedmdesáti let a jeho knihy již existovaly v 27 jazycích, vyšly na jeho počest dva festschrifty (v Norsku a Německu), v nichž mu vedle významných spisovatelů vyjádřili svůj obdiv například i Einstein, Schönberg a T. G. Masaryk. Vše nasvědčovalo tomu, že Hamsun dožije svá poslední léta jako klasik světové literatury těšící se všeobecné úctě. celý článek
O spisovateli Knutu Hamsunovi a jeho osudech už bylo napsáno mnoho. Autoři, kteří se zabývají tímto tématem dnes, se většinou snaží být objektivní a oprostit své hodnocení autora i díla od rozličných emocí. Já bych naopak ráda zaznamenala několik subjektivních postřehů, které mě napadly po přečtení knihy Po zarostlých stezkách (Paa gjengrodde stier). celý článek