www.huldra.cz

Erlend Loe

Erlend Loe
(24. 5. 1969 v Trondheimu)

Jednou z nejvýraznějších a nejpopulárnějších osobností současné generace norských spisovatelů je Erlend Loe. Narodil se v roce 1969 v Trondheimu. Hrál divadlo, natočil několik krátkých filmů, přispíval do novin "Arbeider-avisa" a byl také zaměstnán v psychiatrické léčebně. Navštěvoval filmovou školu v Kodani a získal zde titul Cand. mg. (u nás odpovídá Mgr.); studoval folkloristiku, filmovou a literární vědu. Kromě psaní knih se věnuje i psaní scénářů - film "Detektor" (Detektor) vyšel pravděpodobně také díky diváckému úspěchu i jako kniha. Kromě psaní vlastních knih se Loe věnuje také překladům Hala Sirowitze z angličtiny - Sa mor (Pravila matka), Sa terapeuten min (Pravil terapeut). V současné době žije Loe v Oslo a je spisovatel na volné noze.

Debutoval v roce 1993 románem Tatt av kvinnen (Napospas ženě). Je autorem několika knih pro děti o Kurtovi (Jak se stal Kurt krutým, Kurt, quo vadis??), které doplňují vtipné ilustrace Loeova přítele Kima Hiorthøye. Obrovský úspěch mu přinesl ale až jeho druhý román - Naiv. Super. (Naivní. Super.). Román se stal opravdovým hitem - hlavní "hrdina" totiž vzbuzuje dojem, že je jedním z nás - jeho příběh o hledání smyslu života může prožít naprosto každý bez ohledu na věk a pohlaví.

V roce 1999 vyšla kniha L (L - jako zkratka pro Learning = učení, vzdělávání se) o zajímavém projektu, který uskutečnil Loe s partou svých přátel. Kromě samotného projektu, jakým je expedice do Polynésie, je kniha výpovědí o generaci dnešních mladých mužů, o přátelství mezi nimi, o jejich vztahu k prostředí, ve kterém žijí. Zatím poslední Loeovou knihou jsou Fakta om Finland (Fakta o Finsku) - vyšla v roce 2001. Všem Loeovým knihám je společný jemný humor, se kterým nahlíží na hluboká témata jako jsou pocit osamění, vztah ke světu, k druhým lidem, k sobě samému. Loe při psaní vychází především ze svých vlastních postřehů a pocitů, z dojmů své generace, a snaží se zachytit to, co ji trápí. Právě tato témata činí jeho tvorbu zajímavou a aktuální. Loe získal kromě značné popularity u čtenářů řadu literárních ocenění. Jsou to např. Cena trondheimské obce za kulturu (2002), Cena knihkupců (1999), Cena nakladatelství Cappelen (1997) a Cena za dětskou literaturu udělovaná norským Ministerstvem kultury. Pravděpodobně nejen o jeho knihách, ale i o něm samotném se dá říct, že se snaží vyjadřovat o poměrně složitých věcech co nejjednodušším způsobem - Loe na téma, jak se stal spisovatelem:

" Poměrně brzy jsem se rozhodl, že zkusím napsat román. Protože to šlo docela dobře, pokračoval jsem v tom. Zhruba po deseti letech jsem přesvědčil sám sebe, že se budu psaním živit."